family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LEPTURINAE Latereille, 1802

tribe Lepturini Latreille, 1802

genus Stictoleptura Casey, 1924

 

Stictoleptura  rubra rubra (Linnaeus, 1758)

subgenus Aredolpona Nakane & Ohbayashi, 1957

  aab CZ.JPG   aba CZ.jpg   abd CZ.JPG

Velikost 10-20 mm.

Bionomie. Vývoj v mrtvém silnějším dřevě jehličnatých dřevin, které má dostatečnou vlhkost. Zejména častý v pařezech a kořenových nábězích i podzemních částech, ale i ve dřevě ležícím na zemi, v dolních částech starších souší, zlomech, plotových kůlech  pod. Obvykle samička klade vajíčka do neodkorněného dřeva, ale též i do dřeva zbaveného kůry. V jednom dřevě se často vyvíjí více generací, až dojde k úplnému rozpadu dřeva. Doba vývoje dva roky, pravděpodobně podle teplot a vlhkosti dřeva někdy delší. – Imaga se vyskytují od VI. do VIII. až výjimečně do poloviny X., maximum VII., na různých květech, zejména Apiaceae a na dříví.

Živné rostliny - Pinus, Picea, Larix, Abies; v sev.Evropě na Quercus, Fagus.         

 

 

 

Stictoleptura cordigera (Fuessly, 1775) 

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

 

 

Stictoleptura cordigera cordigera (Fuessly, 1775)

aaa FR.JPGaab FR.JPGaac FR..jpgaad FR..jpgaae FR..jpgaaf FR..jpgaba FR.jpgabb FR.jpgabc FR..jpgabd FR..jpgabe FR..jpg

tictoleptura cordigera illyrica (G. Müller, 1948)

    aaa GR.JPGaba GR.JPG

 

                            Stictoleptura  cordigera romanica  Podaný, 1955

            

 

Stictoleptura cordigera  ssp. xxx   Turecko

Do Turecka zřejmě zasahuje východobalkánská ssp. romanica. V asijské oblasti výskytu budou pravděpodobně další dosud nepopsané subspecie.

aaaTR.jpgaba TR..jpg                       aab TR.jpgaac TR.jpgabb TR.JPG

 

Stictoleptura cordigera anojiaensis (Sláma, 1982)

    1aaa GRK.jpg      2EAA_6600.JPG      aba GRK..jpg

 

Velikost 11-20 mm.

Bionomie. Vývoj jsem zjistil ve zcela odumřelém dřevě nadzemní části stojících uhynulých stromů Quercus. Nalezl jsem však pouze zbytky a uhynulá imaga, zřejmě vlivem nedostatku vlhkosti. Celý vývoj larev probíhá v dřevní části. Imaga se v západní a jižní Evropě vyskytují od konce V. do VII., maximum VI. na různých květech, např. Apiaceae, Rubus, Cistus, Carduus, Allium.

Živné rostliny - Quercus (Francie, Kréta); Castanea a Pistacia; Eucalyptus polyanthemos.

Variabilita. Černá skvrna na krovkách může mít různý tvar, nebo je redukována až úplně chybí. Zbarvení krovek je ovlivněno převážně geograficky, bylo popsáno několik poddruhů.

 

Stictoleptura cordigera Füessly, 1775 a týká se to také druhu Stictoleptura fulva De Geer, 1775. Znovu bych chtěl doporučit k přečtení text v mé knize (na str. 246 a 247). Nejen oba tyto druhy se v různých oblastech výskytu morfologicky odlišují a při podrobnějším studiu, dobré optice a trpělivosti lze oba tyto druhy podle jednotlivých imag přibližně lokalizovat. O pravosti některých uváděných lokalit ve střední Evropě nejsem přesvědčen a považoval bych za žádoucí se tímto problémem a revizí lokalit více zabývat. Viděl jsem imaga pocházející zřejmě ze západní Evropy (starší nálezy), nebo Balkánu (novější nálezy). Téměř jistě v nedaleké budoucnosti bude provedena revize nebo popsání nových subspecií. Pak bude možné nasbírané materiály znovu prověřit a ověřit správnost a pravost uvedených lokalit.

 

Stictoleptura erythroptera (Hagenbach, 1822)

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

aaa SK.jpgaab CZ.JPGaba FR.JPGabb CZ.JPG

Velikost 12-19 mm.

Bionomie. Vývoj larev ve zcela odumřelém dřevě dosud žijících stromů, ve starých odřených místech bez kůry (“lysinách”), v odřených kořenových nábězích a ve stromových dutinách. Není mi známo, zda se vyvíjí též ve zcela mrtvých stromech. Vývoj víceletý. - Imaga se vyskytují v VI. – VIII., maximum konec VI. až polovina VII., na květech zejména Apiaceae a Rubus, případně na dřevě.

Živné rostliny - Tilia (ČR), Fagus (Francie); Quercus dalechampii, Acer.

 

Stictoleptura trisignata (Fairmaire, 1852)

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

 

1EAA_7222.JPG     3EAA_7221A.jpg   4EAA_7230.JPG 5EAA_7229.JPG

 

 

Stictoleptura rufa Brullé, 1832

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

 

 

Stictoleptura rufa rufa Brullé, 1832

             

 

Stictoleptura rufa dimidiata K. Daniel & J. Daniel, 1891

Je otázkou, zda zařazení tohoto taxonu jako ssp. rufa je správné.

              

 

Stictoleptura ivoroberti Sama, 2010

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

EAA_7833.JPG    

 

Stictoleptura maceki Holzschuh, 1991

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

 

 

Stictoleptura fontenayi (Mulsant, 1839)

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

 

1EAA_7213.JPG2EAA_7210A.jpg3EAA_7207.JPG4EAA_7208.JPG5EAA_7211.JPG

 

Stictoleptura slamai (Sama, 2010)     (syn. (?) martini Sláma, 1985)

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

           aaa GRK.jpgaba GRK.jpg

 

Stictoleptura oblongomaculata (Buquet, 1840)

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

 

                               

 

Stictoleptura tangeriana (Tournier, 1875)

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

             

 

Stictoleptura palmi (Demelt, 1972)

subgenus Stictoleptura Casey, 1924

         

 

 

 

Stictoleptura scutellata scutellata (Fabricius, 1781)

subgenus Melanoleptura Miroshnikov, 1998

aaa SK.jpgaab SK.jpgaad SK.jpgaaf SK.JPGabb SK.jpgabd SK.JPGabe SK.JPGabf SK.jpg

Velikost 12-21 mm.

Bionomie. Listnaté, převážně bukové lesy. Vývoj ve zcela odumřelém dřevě listnatých dřevin od průměru cca 12 cm do neomezené tloušťky, v kmenech stojících odumřelých stromů, ve dřevě ležícím na zemi, v dutinách, suchých větvích, odřených místech bez kůry, na živých stromech apod. Nezjistil jsem nikdy vývoj v pařezech. Larva žije ve dřevě, které během nejméně dvouletého vývoje prodělá značné hnilobné změny, rozdílné hlavně podle druhu a vlhkosti dřeva. Přežívá i v poměrně sušším dřevě. Přezimuje jako larva. Výletové otvory jsou téměř kulaté. - Imaga se vyskytují VI. – VIII., maximum VII. na různých květech, zejména Apiaceae a na dříví.

Živné rostliny - Především Fagus a Carpinus, dále Quercus, Betula; Alnus, Corylus avelana, Larix; Fraxinus; Castanea.

Variabilita. Velmi vzácně krovky mohou být hnědé.

 

 

Stictoleptura tesserula (Charpentier, 1825)

subgenus Batesiata Miroshnikov, 1998

 

aaa SK.JPGaad SK.JPGaae SK.JPGaaf SK.JPGaba SK.jpgabb SK.jpgabc SK.jpgabe ARM.jpg

Velikost 10-17 mm.

Bionomie. Okraje lesních porostů, horská údolí, loučky, nezalesněné plochy. O vývoji larev není téměř nic známo. - Imaga se vyskytují od konce VI. do VIII. (9.9.1973 Weisz), maximum VII. na květech, hlavně Apiaceae.

Živné rostliny - Většinou bývají uváděny listnaté stromy, zejména Fagus. Všechny mně známé lokality jsou však ve smíšených porostech a v čistých Fagetech jsem tento druh nikdy nenašel. Za pravděpodobnější bych považoval Abies, kterou jsem vždy na uvedených lokalitách zjistil (včetně Turecka), ale ani v této dřevině se mi však larvy v nadzemních částech nepodařilo nalézt.

Variabilita. Skvrny na krovkách mohou mít různý tvar. Vzácně úplně chybí.

 

 

Stictoleptura maculicornis (DeGeer, 1775)

subgenus Maculileptura Danilevsky, 2014

aaa SK.jpgaab SK.jpgaba SK.jpgabb SK.JPG

Velikost 7-10 mm.

Bionomie. Palm (1951) dochoval imaga ve velkém počtu asi z 15 cm silné Betula pubescens. Vývoj larev ve zpuchřelém dřevě. Přezimuje jako larva. Doba vývoje zpravidla dvouletá. Kuklí se ve dřevě. - Imaga se vyskytují od VI. do VIII. na různých květech, např. Apiaceae, Aruncus, Knautia aj.

Živné rostliny - Sorbus; Pinus, Abies; Picea, Betula, Quercus, Fagus.

 

 

 

Stictoleptura ondreji (Sláma, 1993)

subgenus Maculileptura Danilevsky. 2014

  aaa GR.bmpaba GR.bmp

 

Stictoleptura simplonica (Fairmaire, 1885)

subgenus Maculileptura Danilevsky, 2014

    aaa F.bmpaab F.jpg

Velikost 7-9 mm.

Bionomie není přesně známaa. Imaga na květech např. okoličnatých (Apiaceae). VI-VII.

 

Původně jsem druh Stictoleptura ondreji popsal jako subspecii Paracorymbia maculicornis. Později ji italští entomologové přeřadili nesprávně jako subspecii k P. simplonica. Podle zobrazení je jasné, že zařazení P. ondreji jako subspecie P. simplonica, jen podle chybějícího černého zbarvení konce krovek, bylo zcela chybné. Jak už jsem dříve publikoval, správné zařazení je jako samostatný druh Stictoleptura ondreji (Sláma, 1993).

A.         Stictoleptura maculicornis (DeGeer, 1775)

B.         Stictoleptura ondreji (Sláma, 1993)

C.         Stictoleptura simplonica (Fairmaire, 1885)

1a St. maculicornis samec.jpg1a St. ondreji samec.bmp1a St. simplonica samec.bmp2 St. maculicornis sternit.bmp2 St. ondreji sternit.bmp2 St. simplonica sternit.bmp3 St. maculicornis prost. proj..bmp3 St. ondreji prost. proj..bmp4 St. maculicornis aedeagus.bmp4 St. ondreji aedeagus.bmp4 St. simplonica aedeagus.bmp

Stictoleptura pallens (Brullé, 1832)

subgenus Maculileptura Danilevsky, 2014

 

1EAA_6547abc.jpg  2EAA_6547abcd.jpg  3EAA_6547a.jpg  4EAA_6547ab.jpg

 

Stictoleptura fulva  (DeGeer, 1775)

subgenus Paracorymbia Miroshnikov, 1998

 

1aac GR.jpg 2aab GR.jpg   3abc GR.jpg     4aba GR.jpg  5abd GR.jpg

Velikost 9-14 mm.

Bionomie. Přestože je tento druh v jižní Evropě místy velmi hojný, jeho bionomie je málo známá a nemohu k ní nic bližšího uvést. - V jižní a západní Evropě se imaga vyskytují od V. – VIII. na různých květech, zejména Apiaceae, Rubus aj.

Živné rostliny - ?? - Populus, Salix, Pinus halapensis, Acer pseudoplatanus.

 

 

Stictoleptura hybrida  (Rey, 1885)

subgenus Paracorymbia Miroshnikov, 1998

 

1EAA_7342.JPG 2EAA_7346AB.jpg 3EAA_7346ABC.jpg 5EAA_7349.JPG 6EAA_7346A.jpg 7EAA_7346ABCD.jpg

Velikost 9-14 mm.

Druh jihozápadní Evropy. Bionomie je rovněž velmi málo známá, vývoj larev v jehličnatých stromech? Imaga na květech v VI-VII.

 

 

Stictoleptura picticornis (Reitter, 1885)

subgenus Paracorymbia Miroshnikov, 1998

 

 

1EAA_7143a.jpg3EAA_7149b.jpg3EAA_7151a.jpg4EAA_7150a.jpg6EAA_7150a.jpg7EAA_7141a.jpg8EAA_7143  picticornis.jpg

 

Stictoleptura stragulata (Germar, 1824)

subgenus Cribroleptura Vives, 2000

 

1DSC_0333b.jpg3DSC_0337b.jpg4DSC_0337c.jpg5DSC_0335.JPG6DSC_0335a.jpg7EAA_6529.JPG9 ADSC_0338b.jpg9 BDSC_0334a.jpg

 

Stictoleptura variicornis (Dalman, 1817)

subgenus Variileptura Danilevsky, 2014

 

1aaa PL.jpg2EAA_7215.JPG3EAA_7215A.jpg4aab PL.jpg5aba PL.JPG6EAA_7205.JPG

Velikost 15-23 mm.

Bionomie. Ve střední Evropě se vyskytuje pouze na severovýchodě Polska. Larvy se vyvíjejí v odumřelém a rozkládajícím se dřevě. Imaga na květech VII-VIII.

Živné rostliny. Obvykle jsou udávány jehličnaté dřeviny Picea, Pinus, ale i listnaté Betula, Populus tremula, Tilia.

 

 

Stictoleptura deyrollei Pic, 1895)

subgenus Miroshnikovia Danilevsky, 2014

                         

 

                        Stictoleptura scutellata scutellata (Fabricius, 1781)        SK    Fagus

        Pa SK Fagus.JPG

        Pb SK Fagus.JPG