Syn.: Tilia canadensis Michx., Tilia glabra Vent., Tilia grata Salisb., Tilia latifolia Salisb., Tilia laxiflora Michx., Tilia ludovicia Bosc ex Koehne, Tilia mexicana Schltdl., Tilia mississippiensis Bosc, Tilia neglecta Spach, Tilia nigra Borkh., Tilia palmeri Bush ex F. C. Gates, Tilia stenopetala Raf., Tilia truncata Spach, Tilia velutina Mackenzie ex V. Engl., Tilia venulosa Sarg.
Česká jména: lípa americká (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: lipa americká (Dostál 1950)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Jeden ze dvou severoamerických druhů lip (oním druhým druhem je Tilia caroliniana). Vyskytuje se ve východní části kontinentu, na severu proniká do jihovýchodní Kanady, na západě zasahuje až do obou Dakot a Nebrasky, na jihu hranice areálu prochází státy Kansas, Missouri a West Virginia; varieta Tilia americana var. neglecta se objevuje ve východní části areálu.
V Evropě bývá tento druh občas vysazován v parcích, u nás je snad doložen k roku 1812 od zámku na Hluboši – v minulosti však bylo jméno Tilia americana užíváno souhrnně pro všechny americké taxony lip. Častěji se v naší městské zeleni můžeme setkat s křížencem lípy americké a lípy velkolisté, tedy s lípou uvadnou (Tilia ×flaccida).
Ekologie: Roste v lesích, často na březích vodních toků a jezer, stoupá až do nadmořské výšky okolo 800 m. Kvete od června do července.
Popis: Strom až 30(–43) m vysoký, nezřídka s několika kmeny, širokou, nahoře zaoblenou korunou, letorosty lysými, zelenými a borkou šedou. Listy jsou řapíkaté, široce vejčité, až skoro okrouhlé, 7,5–13,6(–20) cm dlouhé a 6,7–11,4(–18) cm široké, na bázi v různé míře srdčité nebo uťaté, po okraji hrubě pilovité, zuby jsou trojúhelníkovité, s osinkatým hrotem 0,8–1,9 mm dlouhým, na vrcholu je čepel zašpičatělá, se 7–10 páry vedlejších žilek, na líci zelená, na rubu světlejší, jen řídce oděná jednoduchými chlupy, především pak v úžlabí hlavních žilek, ve vrcholném létě však již téměř zcela olysalá. Květy vyrůstají v nicích vidlanech po 5 i více květech, jsou asi 15 mm široké, žlutavé; listen je 7–15 cm dlouhý, přisedlý nebo krátce stopkatý; kališní lístky jsou 4–6(–9) mm dlouhé, korunní lístky 5–9(–11) mm dlouhé, patyčinky jsou 4–7(–10) mm dlouhé. Plody jsou elipsoidní až téměř kulovité, asi 9 mm dlouhé, nežebernaté, nahnědle plstnaté.
Využití: Dřevo této lípy je snadno opracovatelné, využívá se v nábytkářském průmyslu, ale údajně třeba i při stavbě hudebních nástrojů.
Poznámka: Lípa americká se dostala do Evropy už v 18. století a byla tu křížena s evropskými druhy lip. A tak Tilia ×flavescens je křížencem T. americana a T. cordata, u Tilia ×flaccida jsou rodiči T. americana a T. platyphyllos. U Tilia ×moltkei se lípa americká zkřížila s balkánským druhem T. tomentosa. V Evropě lze však narazit i na křížence dvou amerických taxonů, T. americana × T. caroliniana subsp. heterophylla (tj. Tilia ×stellata).
Fotografováno ve dnech 10. 9. 2020 (Česko, Čechy, Milčice) a 22. 9. 2020 (Čechy, Oplany-Klíče).
Literatura:
Donald Pigott (2012): Lime-trees and Basswoods: A Biological Monograph of the Genus Tilia. Cambridge University Press.
Ondřej Ottomanský (2018): Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Disertační práce, Zahradnická fakulta v Lednici.